Ráda bych se s Vámi podělila o zajímavé informace a poznatky mého kolegy, lékaře, který se celý život věnuje medicíně.
Jde o „ten“ pocit, že vám je „najednou“ dobře a nic vás nebolí
Najednou mám rád svoje tělo. Cítím se v něm dobře. Nebojím se předstoupit před zrcadlo. Nic mě nebolí. Ani záda, ani kolena. Nemám hlad a nejsem nacpaný. Nebudím se škroukáním v břiše. Probouzím se s dobrou náladou, z postele na záchod, vyprázdním útroby a jsem spokojený živočich. Tato a jiná slova slýchávám často od lidí, kteří se mi svěřují poté co něco ve svém životě změní a najednou je jim dobře.
Živá zahrada plná bakterií
A co se vlastně stalo? Moje babička by řekla: ‚Je ti dobře, protože máš v bříšku jako v pokojíčku.‘ Vždycky jsem jí věřil, ale dnes vím, že moje střeva nejsou pokojíčkem, ale spíše zahrádkou.
Mikrobiologové, imunologové, gastroenterologové s další gnozeologové od babiččiny smrti nespali, a proto dnes říkají, že naše střevo je živou zahradou (velkou jako fotbalové hřiště) obývanou ne milionem, ne miliardou, ale bilionem bakterií.
Většina z nich je našemu tělu nesmírně užitečná. Naše střevo není jenom trubice dobrá ke vstřebávání cukrů, tuků a bílkovin, ale také největší výrobce protilátek proti všemu cizorodému, nevyjímaje proslulý SARS CoV 2.
Střeva a mozek ve spolupráci
Střevní sliznice (ve spolupráci s hodnými bakteriemi) také produkuje okolo sta dnes známých bílkovin typu hormonů, které významně ovlivňují náš mozek. Pověstný hormon štěstí (serotonin) se sice tvoří v mozku, ale málo. Většinu hormonu štěstí produkuje naše střevo. A tak náš pocit štěstí a spokojenosti závisí na pořádku nebo nepořádku ve střevech.
Bakterie v rovnováze a souladu
Ve střevech žijí bakterie k našemu tělu přátelské, ale také bakterie choroboplodné. Těch je u většiny z nás mnohem méně, ale také tam hrají svoji roli. Důležitý je jejich poměr. Celá kolonie váží až 1,5 kg a i proto nejsou k přehlédnutí. Aby tato kolonie byla trvale v rovnováze (veškerý život na Zemi je vlastně hledáním rovnováhy všech organismů), můžu jako jedinec leccos udělat, protože přirozeně toužím po tom, abych se za všech okolností cítil dobře. Vybírám si proto nejvhodnější stravu.
Proces trávení probíhá buď cestou kvasného anebo hnilobného procesu rozkladu živin. Kvasný proces je našemu tělu bližší, trávenina odchází rychleji a pravidelně. Pomalý odchod tráveniny vzniklé procesem hnilobným vyvolává zácpy, plynatost, umožňuje vstřebávání látkám, které nemají v těle co dělat. Tělesné pocity takových dějů každý zná, je to diskomfort, po kterém nikdo netouží.
Je také dobré vědět, že člověk je vývojově býložravcem, všežravcem se stal až s rozvojem civilizace.
Abychom dosáhli správné rovnováhy střevních bakterií a pocitu tělesné a duševní pohody, musíme těm hodným bakteriím trochu pomáhat.
Střevní bakterie zásadním způsobem ovlivňují řadu fyziologických, ale i patologických dějů v lidském organismu. Jmenovat můžeme riziko vzniku řady onemocnění (např. diabetes,poruchy funkce jater, ledvin, zvýšený cholesterol, sklony k depresím apod.), ale také stárnutí člověka, a s tím související zvyšující se riziko úmrtí. Složení bakteriální mikrobioty ve Vašem střevě se v průběhu života výrazně mění. Např. bifidobakterií, které mohou být s nadsázkou označovány jako bakterie věčného mládí, mívají kojenci ve střevě až 90 procent, zatímco u sedmdesátiletého seniora bývá jejich množství sníženo na pouhé tisíciny procent.Ne každý je schopen a ochoten vybírat a nakupovat ty nejzdravější rostliny a byliny. A ne každý je umí správně upravit.
Závěrem
To byla slova mého kolegy lékaře, kterému jsem položila otázku na téma střevní mikrobiom a jak na správné bakteriální osídlení ve střevech.
