Věk je jenom číslo
Určitě jste toto pořekadlo již někde slyšely. Jenže ono se nejedná jen o nějaký výmysl těch, kteří se stydí za svůj věk a dělají se mladšími. Ono to má opravdu něco do sebe, a to i podle sociologů a jiných vědců.
Na kolik se dnes cítíte?
Víte, jaká je oficiální hranice stáří? Tušíte? My vám to prozradíme. Žádná. Oficiální, právně platná hranice stáří prostě neexistuje. Ano, uvádí se určitá čísla, která ale odráží spíše subjektivní průměr a jsou v každém státě jiná. A dokonce se jednou za pár let mění, navyšují.
Podle hned několika světových výzkumů během posledních několika let vědci zjistili, že biologický věk nemá na fyzické zdraví takový vliv, jako stav mysli. Pokud se tedy ve 45 cítíme na 30, jsme na tom výrazně lépe, než kdybychom se cítily na 60, to jistě uznáte.
To, jak člověk vnímá sám sebe, se v průběhu života mění. Nejdříve si lidé připadají starší, než podle svého ročníku narození jsou. Toto sebehodnocení se láme kolem 25. roku věku. Následně se lidé obvykle začnou cítit mladší, než kolik jim určuje jejich občanský průkaz. A čím jsou lidé starší, tím více se rozdíl mezi jejich biologickým věkem a věkem v jejich mysli zvětšuje.
Dle výzkumů má na tento fakt vliv především to, že se lidé bojí stereotypizace a snaží se vyhnout škatulkování. Například v 18 by měl být člověk najednou dospělý, ve 25 začít kariéru či porodit dítě, ve 35 mít kariéru slibně rozběhnutou a kolem 40 by měla pomalu přicházet krize středního věku. Lidé na to ale nejsou připraveni a snaží se s tím bojovat.
To, na kolik se cítíte, se odráží i na vašem zdravotním stavu
Průzkumy také prokázaly, že lidé, kteří se cítí mladší, než ve skutečnosti jsou, jsou také zdravější a šťastnější. Zatímco lidé, kteří si připouští, že jsou staří, nebo dokonce se cítí ještě starší, než jsou, mají spoustu zdravotních problémů a nemocí spojovaných právě s vysokým věkem. Často je trápí deprese, cukrovka, vysoký krevní tlak, nepociťují radost ze života, nadšení, zvídavost ani žádný příliv energie.
Pokud tedy na sobě pozorujete známky stárnutí, nejlepší, co proti nim můžete dělat, je změnit své myšlení. Samozřejmě není dobré to přehánět a začít si ve 45 hrát na teenagera. Rozhodně ale začněte s činnostmi, které dělají spíše lidé mladší, než jste vy. A uvidíte, že se brzy začnete mladší i cítit. Kromě toho také lidé, kteří se cítí mladší, jsou okolím považování za otevřenější, svědomitější a sympatičtější.
Mladou mysl je třeba podpořit i fyzicky
Jak by bylo krásné si jen pomyslet na to, že jsme o 10 let mladší, a ono by se to najednou stalo. I když se říká, že člověk je tím, na co myslí, nebo že si myslí můžeme přitáhnout či měnit realitu. Ale samo od sebe to taky úplně nejde. Správné myšlenky jsou jen základ a je třeba ho správně podporovat.
A ono ne nadarmo se říká, že všechno souvisí se vším.
Ne, opravdu to neznamená, že začnete znovu chodit po diskotékách a opíjet se tam do rána, kdy následně domů přijdete oknem, aby vás maminka (v tomto případě již spíš manžel či děti) nenachytala. Právě naopak.
Lidé, kteří se cítí mladší, než dle biologického věku jsou, obvykle začnou také zdravěji žít. Zdravě se stravují, boří zakořeněné stereotypy ve stravování, vyhledávají si relevantní informace a rady. Také se více hýbou, cvičí, běhají. Není nutné se hned přihlásit na maraton jako Tereza Kostková se svou filmovou maminkou a sestrami ve filmu Ženy v běhu. Ale začít se hýbat určitě nikomu neublíží. Stačí začít pozvolna a postupně přidávat. Pokud nemáte svůj oblíbený druh pohybu, začněte zkoušet. Časem si ten „svůj“ rozhodně vyberete.
A ne, nevymlouvejte se, že jste na nějaké „začátky s běháním“ už stará. To je totiž přesně ono. Jste přece mladá!
